* Malý princ

Dny letí, věci se mění, v baráčku máme nové záclony, v mém pokoji mám závěsy a máme kohouta...ale klucí ho chtějí zabít :(
Čtu teď Malého prince ve španělštině a v Chile se cítím jak malá princezna, která objevuje planetu Zemi..

• Každý pátek si kupujeme na sobotní snídani domácí chleba dělaný v ohni a domácí vajíčka...  

Nějaké nové fotky jsem přidala sem:

Chilli con Chile

Pusy a objetí
Dáda

Španělská vesnice, El pueblo Espaňol

Mluví tu rychle, mumlaj a používají chilenismy.

Teď mi Hernán musel třikrát opakovat větu "Už jdu. Vezeme s Juanem pohovku do domečku." MUSEL, protože, ač znám z věty všechny slovíčka (což není častý jev), chytla jsem jen Juana... Pfoeé.

Je to tak... a musím se zocelit nebo víc pít to jejich víno.

Od prvního týdne ale zvládám na nízké úrovni telefonovat. Na úřadech rozumím, a dokonce mě minulý pátek na nějakém Úřadu pro vyšetřování osob, kde si mě v nějakém registru lustrovali (abych pak dostala papír, že v Chile mohu být), pochválili :)...

Nové kolo LASER

Mám nové kolo, joHOho.
Je na něm napsáno LASER, ale v práci mu říkají "ROBADO", tj. kradené.
Mno, bylo píchlé, lanka na brzdách potřebovala vyměnit a pneu jsou trochu zpuchřelé, což tak nevadí... Koupila jsem ho od nějakého chlapíka přes inzerát na webu, prý, že má něco s nohou a tak už dál nemůže jezdit. Koupit ho se mnou šel raději Hernán. Přece jen, kdyby šlo o nějakou kulišárnu, bylo to bezpečnější...

Chtěla jsem si kolo poopravovat, poštelovat, ale když jsem se zeptala v místním kolo obchodě, kolik by to stálo seřídit, nechala jsem ho rovnou tam... Za 1 hodinu a 120 korun (3000 pesos) jsem měla nová lanka, vyměněnou duši, kolo bylo nafouklé a seštelované v jeho rámcích. Doufám, že mi nějaký čas poslouží, vůbec si nemyslím, že je kradené, ocenila bych ho při prodeji stejně. Při jízdě se cítím velmi seriózně, s určitým nadhledem na okolní dění. Kolo je celé nějaké jakoby tvrdé, trochu neohrabané, a při zatáčkách se zatím vždy raději soustředím na malý náklon kola. Ale na nákupy a do práce dobré, ne.

A kolo za 400 korun (10 000 pesos nebo také 10 luka, jak tady říkají) jezdí!!!

Zítra si jedu do centra zařídit místní občanku.

Můj pršící svět

Zvětšit mapu

• A - tam jsem bydlela
• B - objekty UFRO - Universidad de la Frontera, práce
• C - tady bydlím teď, hned vedle copas de agua

A tady jedna kolofotka z minulého týdne :)

No a teď vydatně prší a fouká... Přišlo to období dešťů, o kterém tu všichni mluvili. Klepe to na střechy a je to příjemné, tedy když je člověk schovaný a ze své nové calabazy usrkává bombillou místní extrasilné maté. 

Náš dům, náš hrad

• s pomocí mocného internetu jsem hackla můj nový levný chytrý Alcatel mobil - a s nějakým číslem, který zadávám po PINu do telefonu, funguje i na české SIMky
• našli jsme domeček, hned vedle "bílých pohárů" - tak se tomu místu říká... Má 4 ložnice, 2 koupelny, je jednopodlažní, má trávník a je lokalizován "v bezpečné" oblasti... Měli jsme původně zálusk na ten nahoře, se 7mi ložnicema, 3 koupelnama (jedna s masážní vanou).. Ale majitelka chtěla, abychom od ní okoupili závěsy a záclony a v baráku byly jen jedny malá kamínka na dřevo, krb z nějakých důvodů majitélé zbořili.... A tak jsme se rozhodli den před podpisem smlouvy, že couvnem, respektive ostatní, kteří si chtěli barák pronajmout dlouhodobě...já bych byla jen krátkodobý návštěvník. A sic tento baráček byl 5 pěších minut od práce, vybrali jsem ten náš, který je vzdálen 5 kolominut, a je o třetinu levnější, takže ve 4 to pak na každého vyjde do 5 tisíc s poplatkama... Už se těším... Fotky nového mám jen v telefonu a nechci je teď nahrávat...
• jsme po týdnu nějak grogy...

Dáda