Na místní prostředí jsem si zvykla. Lidi v práci a spolubydlící na mě už kašlou a nesnaží se mluvit pomalu... Ale já jsem šťastná, protože je žádám stále méně a méně o to, aby věc zopakovali, či ji opsali.
V pátek jsme byli na koncertě chilské superSladké pop muziky (Los Vasques). Styl není to můj šálek čaje, ale nabídka přišla spontánně 20 minut před začátkem koncertu od jedné spolupracovnice, a já si říkala, PROČ NE... Dole jedna z neSladkých písní z repertoáru. Je o stávce studentů. Studium je tu totiž zatraceně drahé. Inženýrský titul vyjde na skoro milion korun českých. Čímž se podporuje obrovská segregace měně majetných lidí. Rozdíly v sociálních skupinách jsou tu propastné.
NOVÉ FOTKY
Zdravím domů
Jak se všichni máte? Chybíte mi!!! Často na Vás myslím!
Velké objetí !!!
PS: Velké gratulace rodičům Páje a Petrovi ke krásnému děťátku
Dáda
Žádné komentáře:
Okomentovat