Ahoj,
zveřejňuju dopis, který jsem napsala před 2 týdny dědečkovi Starých do nemocnice. To aby jsem dala o sobě vědět...
Takže:
Ahoj dědečku,
dny tu ubíhají hrozně rychle. Už si ani nepamatuju, kdy naposled tu byl ranní mrazík. Většinou, když jedu na kole ráno do práce, mi svítí sluníčko na cestu. Asi nějak takhle:
Občas se roztrhne obloha a skrze padající proudy není vidět, ale povětšinou, když už jsou srážky dešťové, tak jde o přeháňku, a na mokrých silnicích se brzy začnou zrcadlit sluneční paprsky... a na té zemi Země to pak vypadá krásně a celý ten kýč dokresluje blankytná obloha. Jó někdy je tu moc krásně, ale někdy jenom hezky...
Asi nejvíc mě mrzí ty hory odpadků různě podél řeky a na dvorcích domů mezi slepicema... nevím, jak to lidi nemohou vidět... jako kdyby se nestarali o svou rodnou hroudu. Někdy se z toho dostávám záchvaty panického údivu, čeho jsme jako lidi schopní...
A o práci: Dědo asi vlastně ani nevíš, co tu dělám, co mě tu živí a co mi zabere největší část dne. Pracuju na univerzitě, která se jmenuje Universidad de la Frontera. V překladu to znamená Univerzita hranic... a nevím, na co se to odkazuje, zda na hranice chilských regionů, či na blízké argentinské hranice. Nevím. Ale co se na univerzitě každopádně děje, je tvoření hranic mezi lidmi. Hranic hodně vysokých a hodně drahých. Univerzitní vzdělání tu není zdarma, jako v ČR. Za inženýrské vzdělání student zaplatí od 800 000 Kč výš. TO znamená, že pro většinu lidí je vzdělání nemyslitelné. Chudí zůstávají chudými a bohatí si jen zvykají na vyšší standard. Segregace společnosti je obrovská.
Takže o té práci:
Kultivuju směs sladkovodích řas, které budou čistit bioplyn a odpadní vodu. Taková pohádka to není... Takové řasy potřebujou jídlo - jako lidi - a ty jsou obsažený v odpadní vodě... v odpadní vodě tedy řasy rostou. Část řas se pak vhání do proudu/okruhu plynu (plyn jde zdola - bubliny, řasy v protiproudu shora) a řasy se pak vrací zpátky do reaktoru s odpadní vodou, kde dál vesele rostou... Část řas se vhání do protiproudu plynu, protože se zjistilo, že rasy díky svému metabolismu/fotosyntéze dokážou zvýšit procento methanu v bioplynu z cca 60 % na 98 %. Problém je, že ale také vyrábějí kyslík... a takový bioplyn s kyslíkem se podle evropských norem používat nesmí (jako zemní plyn do aut a na vaření...). Bioplyn také obsahuje síru, která je agresivní a rozežírá součástky motorů. A je dost možné, že řasy odstraňují i síru... Takže to musíme dořešit ještě s tím kyslíkem a sírou. A to jsou mé hlavní úkoly tady. Teď jsem u toho, že provozuji jeden anaerobní reaktůrek na výrobu bioplynu a stavím dva systémy jako takové pseudočistírny odpadní vody s recyklem do protiproudu vyrobeného plynu. Dělá mi dost problém řídící program, kterej je lehkej, ale hlásí mi chyby. A to mě teď asi nejvíc trápí. Dnes ale na univerzitu dorazil jeden český profesor z mý vysoký školy, tak se na to prý zítra kouknem. Už se těím, že se hnu z místa...
To asi vše pro teď o práci. Je tu čtvrt na jednu ráno a jsem ospalá. Dobrou noc dědečku, Jdu spinkat. Napíšu ti o mém životě tady víc příště...
Dědo, ať se ti daří co nejlépe!
Objímám a posílám pusy
Dáda